Iniciativa „Choosing Wisely“ v geriatrii: omezení nadbytečné „low-value“ péče

Overview

Iniciativa Choosing Wisely („Vybírej moudře“) vznikla jako mezinárodní odborná platforma zaměřená na omezení nadbytečné, potenciálně škodlivé a důkazy nedostatečně podložené zdravotní péče. V kontextu demografického stárnutí populace je tento koncept zvlášť významný, neboť starší pacienti jsou vzhledem k multimorbiditě, polyfarmakoterapii a snížené fyziologické rezervě zvýšeně ohroženi negativními důsledky nadbytečné diagnostiky a léčby. Cílem iniciativy není restrikce péče z ekonomických důvodů, ale podpora racionálního, bezpečného a individualizovaného rozhodování založeného na vědeckých důkazech a respektu k preferencím pacienta.

Článek přináší přehled principů iniciativy Choosing Wisely a diskutuje jejich význam pro geriatrickou praxi. Shrnuje doporučení formulovaná Americkou a Kanadskou geriatrickou společností, zaměřená zejména na racionalizaci farmakoterapie, omezení nevhodného screeningu, prevenci iatrogenních komplikací a podporu depreskripce. Pozornost je věnována rovněž bariérám implementace a riziku nesprávné interpretace konceptu jako nástroje omezování péče.

Iniciativa Choosing Wisely může představovat vhodný rámec pro systematickou diskusi o bezpečnosti a přiměřenosti zdravotní péče v české geriatrii a podpořit kultivaci klinického rozhodování v každodenní praxi.

Klíčová slova:

geriatrie – Choosing Wisely („Vybírej moudře“) – racionální péče založená na důkazech – bezpečné vyšetřovací a léčebné postupy – nadbytečná zdravotní péče

Úvod

Demografické stárnutí populace představuje zásadní výzvu pro současné zdravotnictví. Rostoucí počet osob ve vyšším a velmi vysokém věku je provázen narůstající prevalencí multimorbidity, frailty a funkčního omezení, což vede ke komplexní a často intenzivní zdravotní péči. Současně se stále více ukazuje, že část poskytovaných diagnostických a léčebných postupů nepřináší pacientům v pokročilém věku očekávaný benefit, případně jejich riziko převyšuje očekávaný přínos. Nadbytečná nebo nesprávně indikovaná péče nepodložená vědeckou evidencí tak představuje významný klinický i etický problém.^(1,2)

Geriatrická populace je vůči negativním důsledkům nadbytečné zdravotní intervence zvláště vulnerabilní. Polyfarmakoterapie, změněná farmakokinetika a farmakodynamika ve stáří, snížená fyziologická rezerva i častá kognitivní porucha zvyšují riziko nežádoucích účinků léčby, lékových interakcí a komplikací diagnostických výkonů. Iatrogenní zátěž –⁠ ať již ve formě farmakologické toxicity, hospitalizačních komplikací, nebo kaskády vyšetření bez jasného klinického přínosu –⁠ představuje jeden z klíčových problémů geriatrické medicíny.^{(3, 4)} Nejvíce byly zásady potenciálně nevhodných postupů rozpracovány v konceptu „potenciálně nevhodných léčiv a lékových postupů“ v geriatrické farmakoterapii. Jde o nástroje typu Beersových nebo STOPP/START a STOPP-FRAIL kritérií, která jsou v zahraničí i v ČR již běžně používána pro optimalizaci farmakoterapie u geriatrických nemocných.^{(5, 6)} Otázka dalších nadbytečných diagnostických a léčebných postupů v širším slova smyslu zůstává v geriatrii dosud nedostatečně systematicky řešena.

V této souvislosti získává na významu iniciativa Choosing Wisely, v českém překladu „Vybírej moudře“, zahájená v roce 2012 nadací ABIM (American Board of Internal Medicine Foundation). Cílem této iniciativy bylo zahájit celonárodní dialog mezi lékaři a pacienty o nutnosti omezit nadbytečná, nákladná a potenciálně škodlivá vyšetření, léčebné postupy a procedury.^{(1, 7)} Iniciativa podporuje racionální, bezpečnou a na důkazech založenou zdravotní péči prostřednictvím identifikace postupů, které by neměly být rutinně prováděny. Choosing Wisely vychází z principu, že „méně může být někdy více“ („Less is more“), a zdůrazňuje význam klinického úsudku, individualizace rozhodování a otevřeného dialogu mezi lékařem a pacientem. Do kampaně se postupně zapojily desítky odborných společností napříč specializacemi, které formulovaly oborová „Top 5“ doporučení zaměřená na omezení postupů s nízkou přidanou hodnotou.^{(1, 8, 9)}

V českém odborném prostředí je iniciativa Choosing Wisely zatím reflektována pouze omezeně. Problematice se věnuje zejména Česká internistická společnost ČLS JEP, která na svých webových stránkách informuje o principech kampaně i o jejím významu pro racionální poskytování péče (www.cisweb.cz/choosing-wisely). V oblasti geriatrie však dosud nebyla iniciativa systematicky představena ani diskutována v širším odborném kontextu. Geriatrická problematika byla poprvé souhrnně prezentována v rámci odborného programu České internistické společnosti ČLS JEP v listopadu 2025, jehož hlavním programovým tématem byla tato iniciativa.

Cílem tohoto přehledového článku je představit iniciativu Choosing Wisely v kontextu geriatrické péče, diskutovat její význam pro klinickou praxi a poukázat na možnosti i limity její implementace v českém prostředí. Podrobně budou rozvedena doporučení geriatrických společností i vybraná doporučení dalších odborných společností vztahující se ke geriatrickým pacientům.

 

Co je iniciativa Choosing Wisely

Iniciativa Choosing Wisely vznikla v roce 2012 z podnětu ABIM Foundation jako reakce na narůstající obavy z nadbytečné, nákladné a potenciálně škodlivé zdravotní péče. Jejím cílem není omezování péče z ekonomických důvodů, ale předcházení zbytečným a pacienta zatěžujícím vyšetřením a výkonům. Podporuje racionální klinické rozhodování založené na vědeckých důkazech a odpovídající individuálním potřebám pacienta.⁽²⁾

Základním principem kampaně je formulace doporučení typu „neprovádět rutinně“, která upozorňují na vyšetřovací nebo léčebné postupy s nízkým přínosem, nejasným efektem či nepřiměřeným rizikem (tzv. low-value care). Na tuto málo užitečnou nebo dokonce potenciálně škodlivou péči vynakládají zdravotnická zařízení až 30 % nákladů. Tato „overdiagnosis“ a „overtreatment“ péče představuje významnou ekonomickou zátěž a je spojena s horšími klinickými výsledky a vyšším výskytem komplikací. Jednotlivé odborné společnosti navrhují vlastní seznamy diagnostických a léčebných postupů nízké léčebné hodnoty, pro zjednodušení v podobě „Top 5“ nebo „Top 10“ doporučení, a zaměřují se na častá klinicky významná pochybení (nadužívání) ve svém oboru. Cílem těchto doporučení není vytvářet rigidní zákazy, ale iniciovat odbornou diskusi, motivovat pacienta ke kladení otázek a podpořit sdílené rozhodování o dalším postupu mezi lékařem a pacientem. Vede tak k odpovědnému využívání zdrojů ve zdravotní péči a k ekonomické úspoře. Do kampaně Choosing Wisely se do současné doby zapojilo více než 30 zemí a 80 odborných společností. Celkem bylo navrženo více než 700 doporučení (www.choosingwisely.org).

Etický rámec iniciativy vychází z principů non-maleficence a beneficence, respektu k autonomii pacienta a pečlivého zvážení poměru mezi přínosem a rizikem intervence. Zapojuje také aktivně pacienta do rozhodování o své léčbě, napomáhá jejich edukaci a kultivuje dialog mezi pacientem a lékařem. Choosing Wisely tak představuje nástroj pro kultivaci klinického úsudku a zlepšení kvality a efektivity zdravotní péče, nikoli restriktivní regulační mechanismus.

 

Choosing Wisely v geriatrii

Specifika geriatrické péče

Geriatrická medicína je charakterizována péčí o pacienty s vysokou mírou multimorbidity, polyfarmakoterapie a funkční heterogenity. Klinická rozhodnutí jsou zde často zatížena nejistotou vyplývající z nedostatečného zastoupení velmi starých a křehkých pacientů v randomizovaných studiích. Čas do očekávaného přínosu léčby (time-to-benefit) může být delší než odhadovaná délka přežití, zatímco riziko nežádoucích účinků je bezprostřední.

V geriatrické medicíně je nezbytná individualizace péče, vycházející z komplexního geriatrického hodnocení, zohledňující nemocnost a závažnost přítomných chorob, ale i funkční stav, kognitivní a afektivní funkce, výživu, sociální zázemí i preference pacienta. Koncept Choosing Wisely je s geriatrickým přístupem plně kompatibilní, neboť podporuje klinická rozhodnutí reflektující biologický věk, frailty a cíle péče.

Bez podrobné znalosti geriatrických Choosing Wisely doporučení můžeme vnímat i možnou negativní stránku, kdy by obecné doporučení „Neprovádějte… konkrétní testy nebo vyšetření“ mohlo být zneužito pro plošné omezování zdravotních služeb u starých pacientů pouze na základě věku. Jednalo by se tak o projev věkové diskriminace v přístupu k péči (age-based rationing). Pokud v následujícím textu podrobně prostudujeme geriatrická Choosing Wisely doporučení (tab. 1), je zřejmé, že jakékoli „neprovedení“ testu nebo vyšetření je vždy založeno na posouzení individuálního přínosu a rizika. Jsou návodem pro lékaře pro pečlivé individuální posouzení přínosu těchto výkonů. Nejde tedy v žádném případě o diskriminaci starších nemocných a odpírání léčby, ale o jejich ochranu před možnými riziky intervencí nízké přidané hodnoty.

 

Geriatrická Choosing Wisely doporučení

Mezi prvními odbornými společnostmi, které formulovaly specifická doporučení pro péči o starší pacienty, byly American Geriatrics Society a Canadian Geriatrics Society.^(10–12) Jejich doporučení se zaměřují zejména na vyšetřovací a léčebné postupy „zbytné nebo potenciálně nevhodné u geriatrických pacientů“, především na:

• omezení zbytných vyšetření u pacientů s limitovanou prognózou,
• racionalizaci farmakoterapie,
• vyhýbání se léčbě bez prokázaného klinického přínosu,
• prevenci iatrogenních komplikací.

 

Tato doporučení reflektují specifickou vulnerabilitu geriatrické populace a zdůrazňují potřebu péče orientované na konkrétního pacienta (patient-centered care). Tabulka 1 zachycuje souhrn doporučení obou výše uvedených geriatrických společností, která byla následně převzata, popřípadě doplněna dalšími odbornostmi.^(10–12)

 

Klinické implikace a praktická doporučení

Nejvíce postupů v Top 10 geriatrických doporučení se týká péče a farmakologické léčby u starších pacientů s demencí a deliriem. Odráží to potřebu zdravotnických zařízení reagovat na zvyšující se počty pacientů s demencí nebo s akutními delirantními stavy a častá pochybení při jejich ošetřování.⁽¹³⁾ Tito nemocní vyžadují zvýšenou lékařskou a ošetřovatelskou péči z důvodu agitovanosti, neklidu a dalších behaviorálních projevů, v případě demence splňují kritéria pro léčbu kognitivy. Podle epidemiologických šetření jsou především v případě hospitalizace na „nepsychiatrických“ odděleních velmi časté chyby ve zvládání těchto stavů. Mezi nejčastější chyby patří podávání psychofarmak jako intervence první volby, aniž jsou důsledně uplatňována nefarmakologická opatření jako první opatření. Častou chybou je také podávání psychofarmak nevhodných pro danou indikaci, například benzodiazepinů jako první volba pro léčbu deliria, nebo psychofarmaka v nevyhovujících dávkách či kombinacích, například kombinace dvou antipsychotik, mnohdy v kombinaci s anxiolytiky nebo antidepresivy.^{(14, 15)} V průběhu léčby není reagováno na dosažený efekt, například v případě deliria se pokračuje v léčbě antipsychotiky po jeho ústupu, často ještě dlouho po propuštění pacienta, a jejich případné nežádoucí účinky nebývají monitorovány, rozpoznány nebo zaznamenány. Ošetřovatelsky i eticky náročná je péče o nemocné s pokročilou demencí, u kterých porucha polykání vede k postupnému rozvoji malnutrice a k opakujícím se aspiracím. Z těchto důvodů se přistoupí k zavedení gastrostomie, přestože tato intervence neprodlužuje přežití ani nezabraňuje aspiraci.
Další skupinou pacientů jsou nemocní s demencí léčení kognitivy, u kterých by měl být efekt léčby pravidelně monitorován a v případě nežádoucích účinků (například gastrointestinálních snižujících příjem potravy nebo bradykardie) nebo ztráty účinnosti (progrese kognitivní poruchy) by mělo být zvažováno pokračování nebo ukončení léčby.⁽¹⁶⁾ Na tyto neuspokojivě řešené klinické situace reagují Choosing Wisely doporučení zaměřená na omezení postupů, které nejsou přínosné nebo mohou být u těchto pacientů potenciálně škodlivé:

• Nepředepisujte léčbu/nepokračujte v léčbě demence kognitivy bez průběžného monitorování (a aktivního vyhledávání) nežádoucích účinků a hodnocení vývoje kognitivních funkcí, chování a schopností sebeobsluhy.
• Nepodávejte antipsychotika jako léky první volby u deliria nebo u behaviorálních a psychologických symptomů u demence (BPSD).
• Nepodávejte benzodiazepiny nebo ostatní sedativní hypnotika jako léky první volby pro zvládnutí agitovanosti, deliria nebo insomnie u starších nemocných.
• Nepoužívejte omezovací prostředky pro zvládnutí behaviorálních symptomů u deliria nebo demence.
• Nezahajujte enterální výživu (gastrostomie/NGS) u pacientů s pokročilou demencí a těžkou dysfagií, volte vhodnou stravu (dysfagickou) s dopomocí při orálním příjmu potravy a tekutin.

 

Pro všechna uvedená doporučení je k dispozici dostatek vědeckých důkazů o potenciálním riziku těchto nevhodných intervencí.

Další skupina doporučení se váže k potřebě individuálního posouzení geriatrického pacienta, nejlépe formou komplexního geriatrického vyšetření (CGA), které zahrnuje kromě zdravotní, mentální a psychosociální situace i posouzení funkčního stavu, frailty, očekávané délky života, cílů léčby, hodnot a preferencí pacienta. Umožní posoudit individuálně přínos screeningových a dalších vyšetření a léčebných intervencí a upustit od nich v případě, kdy nejsou přínosné pro další léčebný postup a nezlepší kvalitu života pacienta (např. onkologický screening). V některých klinických situacích umožní nastavit cíle odchylující se od obecných doporučených postupů a reagující na stupeň křehkosti nebo očekávané dožití (například cílové hodnoty kompenzace diabetu). U geriatrických nemocných vzhledem k multimorbiditě je častá také polyfarmakoterapie. Choosing Wisely doporučují proto revidování stávající medikace a zvážení depreskripce v indikovaných případech. Tato doporučení vycházejí z principů a oborové praxe geriatrie, a jsou tak doporučením nejen pro geriatry, ale především pro ostatní lékařské odbornosti:

• Nedoporučujte a neindikujte vyšetření nebo léčbu bez předchozího posouzení trajektorie zdravotního stavu a očekávaného přežití a bez rozhovoru s pacientem o jeho preferencích, hodnotách a cílech péče.
• Nepředepisujte nový lék bez provedení základní revize medikace a zvážení příležitosti pro depreskripci při přechodu různých prostředí péče.
• Nedoporučujte screening karcinomu prsu, prostaty, plic a kolorektálního karcinomu bez zvážení délky očekávaného přežití, rizika screeningových vyšetření a rizika „overdiagnosis“ a „overtreatment“.
• Vyhněte se podávání perorálních antidiabetik s rizikem hypoglykemie (sulfonylurea) a dosahování cílových hodnot HbA_1c nižších než < 53–58 mmol/mol.
• U osob ve věku 65 let a starších je vhodné nedosahovat příliš těsné kompenzace diabetu.

 

Další doporučení se týká omezení v podávání antibiotik u starších nemocných s asymptomatickou bakteriurií:

• Nepodávejte antibiotika u starších nemocných s asymptomatickou bakteriurií, pokud nejsou přítomny klinické symptomy infekce močových cest.

 

Na základě výsledků klinických auditů byla ve Francii doplněna další Choosing Wisely doporučení:⁽¹⁷⁾

• Není indikována dlouhodobá léčba anxiolytiky. V případě pokračující léčby vysvětlete pacientovi význam odvykání/ukončení léčby a způsob, jak toho dosáhnout.
• Není indikováno zahájení ani pokračování léčby statiny u osob starších 80 let, u kterých v anamnéze nebyla přítomna kardiovaskulární příhoda (primární prevence).

Od prvního dne od přijetí pacientů do pečovatelského zařízení (v ČR domova seniorů nebo domova se zvláštním režimem) je třeba zahájit dialog s pacientem (popřípadě s rodinným pečovatelem) o podstatě/obsahu poskytované péče tak, aby péče odpovídala potřebám a očekáváním pacientů.

 

Pro podrobné seznámení se se strukturou Choosing Wisely doporučení zde uvádíme doporučení Kanadské společnosti pro dlouhodobou péči, která jsou určena pro osoby v rezidenčních zařízeních. Pro zájemce odkazujeme na relevantní webové stránky, kde je možné najít celý souhrn doporučení pro osoby žijící v zařízeních pro dlouhodobou péči.⁽¹⁸⁾

Jako příklad uvádíme podrobněji doporučení pro neopodstatněné, časté a nevýtěžné opakování vyšetření moči a zahajování antibiotické léčby u asymptomatické bakteriurie bez přítomné infekce močových cest.⁽¹⁹⁾ Doporučení reaguje na zbytečná laboratorní vyšetření v dlouhodobé péči a neindikované podávání antibiotik (box 1). Explicitně zmiňuje situace, kdy rutinně vyšetření moči neprovádět –⁠ konkrétně při přijímání pacienta do dlouhodobé péče, při opakovaných periodických/preventivních prohlídkách, před překladem nebo na vyžádání rodinných příslušníků. Zahájení léčby antibiotiky se doporučuje pouze při splnění Loebových kritérií infekce močových cest (IMC) v institucionální péči –⁠ jedná se o minimální kritéria pro léčbu IMC, pokud není dostupný výsledek vyšetření moči a kultivace.^{(20, 21)} Choosing Wisely doporučení také podporuje úlohu sester při rozpoznání a zaznamenání symptomů IMC a informování lékaře a v kanadských zařízeních i při indikování laboratorních vyšetření. I když omezení vyšetření moči a podávání antibiotik je žádoucí, je třeba upozornit, že IMC u těchto velmi starých, křehkých a těžce polymorbidních rezidentů mohou probíhat atypicky bez symptomů dolních močových cest (LUTS, lower urinary tract symptoms), často pod obrazem nespecifického zhoršení stavu, deliria nebo dehydratace s poruchou vnitřního prostředí.^(22–25) Tuto skutečnost reflektuje i úvodní text doporučení, že „… (doporučení) nenahrazují včasné individuální klinické zhodnocení a management a nejsou určena pro pacienty s akutním zhoršením zdravotního stavu s podezřením na sepsi…“⁽¹⁹⁾

Leták pro pacienta pro komunikaci s lékařem v souvislosti s iniciativou Choosing Wisely

 

Choosing Wisely v evropském kontextu

Iniciativa Choosing Wisely v geriatrii se rozšířila i do dalších evropských zemí. Z geriatrických společností adaptovaly Choosing Wisely kritéria například Francie⁽¹⁷⁾ či Rakousko.⁽²⁶⁾ Rozsah implementace a forma doporučení se liší v jednotlivých zemích a odráží nejen odborná hlediska, ale i místní zvyklosti, například v preskripci, a odlišnosti v systému poskytování zdravotní péče. Doporučuje se proto vytvářet národní modifikace kritérií, které mohou usnadnit implementaci a překonat bariéry pro jejich používání v běžné praxi. Rakouská geriatrická společnost využila pro výběr kritérií metodu Delfi –⁠ posouzení kritérií skupinou expertů v oblasti geriatrie.⁽²⁶⁾
Ve Francii vycházel výběr doporučení z výsledků klinických auditů, které sledovaly prevalenci „pochybení“ u vybraných doporučení.⁽¹⁷⁾ Iniciativa Choosing Wisely je využívána především k edukaci odborné veřejnosti, zatím málo se pracuje s kampaní z pohledu pacienta ve smyslu rozšíření povědomí o těchto doporučeních mezi laickou veřejností, zvýšení informovanosti pacientů, jaké otázky položit lékaři a jak komunikovat. Česká internistická společnost na stránkách iniciativy Choosing Wisely v ČR připravila obecně orientovaný leták pro pacienta (obr. 1), který je možné využít i u geriatrických pacientů pro zahájení dialogu a sdílené rozhodování.

V České republice je iniciativa zatím reflektována omezeně, kromě již zmíněné aktivity České internistické společnosti ČLS JEP jsou dostupná doporučení pro oblast urgentní medicíny⁽²⁷⁾ a od ledna 2026 i pro pediatrii.⁽²⁸⁾ V oboru geriatrické medicíny nebyla aktivita Choosing Wisely dosud prezentována, a naše práce tak poprvé seznamuje odbornou komunitu s touto iniciativou v návaznosti na prezentaci v rámci odborného programu výročního kongresu České internistické společnosti v listopadu 2025.⁽²⁹⁾

 

Bariéry, limity a rizika implementace

Implementace principů Choosing Wisely v klinické praxi naráží na několik překážek. Patří mezi ně nedostatečné povědomí zdravotníků, tlak pacientů a rodinných příslušníků na provedení vyšetření, obavy z právních důsledků a systémové nastavení zdravotní péče podporující výkonově orientovaný model.

Postoje 1876 praktických lékařů a lékařů pracujících v ústavech pro americké válečné veterány ke 12 vybraným doporučením pro dospělé pacienty krátce po zahájení kampaně sledovali v dotazníkových šetřeních Zikmund-Fisher et al.⁽³⁰⁾ Z výsledků vyplynulo, že omezení vyšetřování/screeningu u asymptomatických osob přijímá více než 80 % lékařů i pacientů. Naproti tomu je přítomnost symptomů významnou bariérou přijetí doporučení pro lékaře, ale zejména pro pacienty. Nejvýznamnější bariérou pro uplatňování doporučení tak jsou zejména obavy z možných právních důsledků malpraxe, tlak pacientů na provedení vyšetření a nedostatek času.

Adherence praktických lékařů k vybraným geriatrickým doporučením byla sledována v kvalitativní studii.⁽³¹⁾ Jednalo se o tři doporučení: 1. Provádění screeningového vyšetření PSA (prostate specific antigen) u mužů ≥ 76 let. 2. Vyšetření moči u asymptomatických žen nad 65 let. 3. „Overtreatment“ diabetu (podávání inzulinu nebo hypoglykemizujících perorálních antidiabetik u osob ≥ 75 let). I když lékaři znali tato doporučení, hlavními důvody non-adherence byly tlak pacientů preferujících provedení vyšetření, a to i v situaci, kdy lékaři sami považovali toto vyšetření za nadbytečné. Lékaři také přeceňovali potenciální přínos a podceňovali možná rizika.

Hodnocení efektivity zavedených geriatrických opatření pro Choosing Wisely „low-value“ péče nebylo provedeno. Na základě systematického přehledu 131 implementačních studií se ukazuje, že pro úspěšnou realizaci opatření se jako nejúčinnější jeví vícesložkové programy zaměřující se na klinické pracovníky, diseminaci doporučení, systémové pobídky a konzumenty zdravotní péče.^{(33, 34)} Jednotlivá opatření nedosahovala požadovaných výsledků.

 

Závěr

Doporučení Choosing Wisely představují perspektivní rámec pro podporu racionálních a ekonomicky atraktivních rozhodování také v geriatrické medicíně. Je třeba zahájit širší odbornou diskusi na téma účelnosti, bezpečnosti, přínosnosti a nákladové efektivity vybraných diagnostických a léčebných testů a postupů u pacientů v seniorském věku. Současně je třeba na základě odborného konsenzu vytvořit národní Choosing Wisely doporučení relevantní pro českou geriatrickou medicínu, vzdělávání zdravotnických pracovníků i kultivaci komunikace mezi pacientem a zdravotníky. Profitovat z toho budou nejen naši pacienti, ale celý systém zdravotní péče. 

 

Odkazy na národní stránky kampaně Choosing Wisely

USA: https://www.choosingwisely.org/Kanada: https://choosingwiselycanada.org/Austrálie: https://www.choosingwisely.org.au/

 

prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

Působí jako přednostka Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN a Subkatedry geriatrie IPVZ. Na 1. LF UK zavedla výuku geriatrie do magisterského studia lékařství i řady bakalářských studijních programů. Zastává funkci předsedkyně oborové rady postgraduálního doktorského studia Gerontologie a předsedkyně specializační oborové rady (SOR) geriatrie lékařských fakult. Dále působí jako vědecká sekretářka ČGGS, past-prezidentka klinické sekce IAGG-ER a Akademické rady EuGMS a je členkou dalších mezinárodních organizací (interRAI, UEMS). Podílí se na řešení a koordinaci řady mezinárodních výzkumných projektů v oblasti epidemiologie, klinické geriatrie a organizace geriatrické péče. Je autorkou více než 20 monografií a vysokoškolských učebnic a více než 450 odborných a vědeckých publikací (h-index 50).